Můj příběh

Jmenuji se Bára a miluji jazyky. Procestovala jsem svět - od Jižní Ameriky, kde jsem se chtěla sblížit s místními indiány, a tak jsem se učila jejich jazyk kečua, po Podkarpatskou Rus, kde jsem nalezla ztracené příbuzné a naučila se místním dialektem ukrajinštiny, abych se s nimi dorozuměla.

Základním jazykem a bránou do světa pro mě však vždy byl jazyk anglický.

Ten jsem dostala pod kůži především na půlročním studijním pobytu v USA - v panenské přírodě severního Michiganu. Tam jsem navštěvovala střední školu, vypomáhala na kulturních akcích v knihovně a ve psím útulku a večery strávila s místními spolužáky. Od výuky biologie až po slang mých přátel, americká angličtina se stala mým denním chlebem a společně s láskou k tomuto kraji se mi dostala do srdce.

     Předávám druhým radost z učení jazyků a odvahu se do nich ponořit! 

Do Spojených států jsem se opět vrátila na vysoké škole, kde jsem strávila dva měsíce na stipendijním programu na Washington University in St. Louis - jedné z velmi prestižních amerických univerzit. Zde jsem studovala mezinárodní leadership a tvůrčí psaní. Četla jsem texty předních anglicky píšících autorů a snažila se replikovat jejich kvality; po seminářích jsme se setkávali s úspěšnými podnikateli a předními vědci. To vše cizelovalo můj slovník i jazykový a kulturní rozhled.

Mým splněným přáním bylo přijetí na Mekku vzdělanosti - na britskou University of Cambridge, kde jsem studovala obor Education, Globalisation and International Development, tedy vzdělávání v mezinárodním kontextu, od nejinovativnějších metod výuky po otázky začleňování dívek do škol v afrických státech či mírové vzdělávání na izraelsko-palestinském území.

Setkala jsem se zde bez přehánění s nejbystřejšími mozky světa - s mladými badateli ze společenskovědních i přírodovědných oborů jsme každý večer debatovali u večeře v honosné kolejní hale. Základem života na této škole bylo obstát v každé intelektuální debatě a porozumět silnému britskému přízvuku z různých regionů či přízvuku indickému nebo italskému bez mrknutí oka. Obstát v konkurenci rodilých mluvčích se svou výzkumnou prací co po odborné i jazykové stránce s oceněním 'academic distinction' bylo malým úspěchem pro svět, ale velkým pro českou dívku. 

Po letech práce ve vzdělávacích neziskových organizacích a pro Ministerstvo školství jsem se rozhodla vydat na cestu srdce a podporovat druhé v jejich rozvoji. 

Uvědomila jsem si, že cestování s otevřenou myslí vůči místním lidem mě v životě naučilo neuvěřitelné množství dovedností. Proto jsem se rozhodla se dále ubírat tímto směrem. Věřím totiž, že skrze učení jazyků můžeme opravdu měnit sami sebe.